Září 2008

Vitamíny

30. září 2008 v 18:41 Odborné články
vitaminyČteme o nich, posloucháme o nich v rádiu, v televizi a neustále jsme bombardováni reklamami, abychom si koupili ten a ten výrobek, který nám zaručí přísun potřebných vitaminů. Abyste se lépe zorientovali ve světe těchto životně důležitých látek, přinášíme vám stručný přehled o tom, jaké účinky na lidský organizmus mají jednotlivé skupiny vitaminů.
Definice vitaminů říká, že představují organickou složku potravy, která není stavební látkou ani zdrojem energie. Jsou však potřebné pro život, zdravý růst a chod organizmu. Je všeobecně známé, že nedostatek vitaminů vyvolává poruchy a nemoci, ale i nadbytek některých vitaminů může být škodlivý.
Vitaminy se zapojují do celé škály procesů lidského organizmu. Většina z nich se podílí na procesech látkové výměny - na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních tipů vitaminů, které by měl lidský organismus přijímat nejlépe přirozenou formou - z potravy.
Při vyšších fyzických nebo psychických výkonech je i spotřeba vitaminů vyšší. Ta totiž stoupá úměrně k celkovému výdeji energie. Nedostatek vitaminů pak brzdí výkonnost. Avšak jejich nadbytek výkonnost nezvýší, právě naopak, může způsobit nežádoucí vedlejší účinky, tzv. hypervitaminózu.
Vitaminy se rozdělují podle rozpustnosti na lipofilní a hydrofilní.

Hydrofilní vitaminy

Jsou vitaminy rozpustné ve vodě. Většinou se do organismu neukládají do zásoby. Jsou vylučované močí, proto je potřebné je každý den doplňovat. Patří sem vitaminy B, C a H.

Vitamin B - pro vyšší výkonnost

Představuje skupinu velice důležitých vitaminů označovaných jako B1-B12. V lidském organizmu se jejich funkce navzájem doplňují a podporují. Obvykle se komplex jednotlivých "béček" nachází v rostlinách. Vitamin B, hlavně B1, má bezprostřední vztah k sportovní výkonnosti, protože pomáhá získávat energii pro svalovou činnost. Platí pravidlo, že čím víc energie uvolňujete, tím vyšší je i spotřeba tohoto vitaminu.

B1 - thiamin

- zpevňuje nervstvo i svalstvo. Zúčastňuje se metabolismu sacharidů. Potravinovým zdrojem B1 jsou kvasnice, luštěniny, klíčky, ořechy, ovesné vločky, vnitřnosti, zelenina.

B2 - riboflavin

- říká se mu i růstový vitamin. Podílí se na nitrobuněčném dýchaní. Zdrojem B2 jsou vnitřnosti, droždí, vajíčka nebo třeba pivo.

B3 - niacin

- podporuje funkci zažívacího ústrojí, kůže a nervů. Podílí se i na přeměně potravy v energii. Zdrojem B3 jsou mléčné výrobky, drůbež, ryby, ořechy a vajíčka.

B6 - pyridoxin

- udržuje činnost ústředního svalstva, má uklidňující účinky, podporuje tvorbu krvinek a ukládaní tuků. Zaručené zdroje jsou sýry, mléko, droždí, obilné klíčky, celozrnný chléb

B9 - kyselina listová

- účastní se důležitých metabolických procesů. Zdrojem B9 jsou především čerstvá listová zelenina, játra, maso a vajíčka.

B12 - kabion

- je potřebný pro tvorbu krve a působí jako lék proti chudokrevnosti. Nachází se ve vnitřnostech.

Vitamin C

Bojovník za zdraví: Vitamín C neboli kyselina askorbová je asi nejznámější vitamin vůbec, je potřebný pro funkci všech orgánů lidského těla. Je důležitým antioxidantem, chrání tělesné tkáně i zbylé vitaminy. Podílí se na regulaci tělesného růstu, hojení ran, zmírňuje reakce na stres. Zdrojem vitaminu C jsou hlavně citrusové plody, ale i brambory, šípky, ovoce (kiwi, rybíz, jahody, jablka, broskve a jiné) a zelenina (petržel, brokolice, růžičková kapusta, zelí, rajčata a jiné).

Vitamín H

Bojovník proti šedinám: Vitamin H neboli biotin či koenzym R se podílí na štěpení tuků na nižší složky, působí i jako růstový hormon. Mezi jeho zajímavé vlastnosti patří to, že zabraňuje šedivění vlasů, zmírňuje ekzémy a zánětlivá onemocnění kůže. Mezi jeho zdroje patří vnitřnosti, vajíčka, mléko, droždí a květy heřmánku.

Lipofilní vitaminy

Jsou vitaminy rozpustné v tucích. Do této skupiny patří vitaminy A, D, E, F a K. Lipofilní vitaminy se obvykle v organizmu vytvářejí do zásoby, čímž vzniká potřebná energie někdy i a na několik měsíců.

Vitamin A - pro ostříží zrak

Je asi nejznámější jako "oční vitamin", protože podporuje zrakové vjemy a jeho nedostatek způsobuje poruchy rohovky a sítnice. Krom toho podporuje celkový růst organizmu a zvyšuje odolnost vůči infekčním nemocem. V potravě se nachází jako hotový vitamin nebo jako provitamin, z něhož si pak organizmus vytváří vitamin. Zdrojem vitaminu A jsou ryby (třeba olej z rybích jater), mléko, vajíčka, mrkev, zelenina a ovoce (mrkev, brokolice, meloun, salát, špenát, meruňka

Vitamin D - pravá ruka vápníku

Je nezbytný pro vstřebávaní vápníku, který je základem pro zdravý vývoj zubů a kostí. Přispívá k udržení minerální rovnováhy mezi vápníkem a fosforem. Vzniká ozářením pokožky UV zářením. Nedostatek způsobuje měknutí kostí nebo zakřivení páteře, hlavně v mladém věku. Kromě slunečních paprsků jsou zdrojem vitaminu D ryby, vajíčka, mléko a máslo a avokádo.

Vitamin E - růstový element

Přímo pùsobí na růst: při nedostatku dochází k trpasličímu vzrůstu, při nadbytku k obrovskému vzrůstu. Působí jako antioxidant, je ochráncem buněk a přispívá k normálnímu růstu a vývinu svalů, spolu c vitaminem C je odpovědný za imunitní systém. Nachází se hlavně v potravinách rostlinného původu. Bohatým zdrojem vitaminu E jsou pšeničné klíčky, rostlinné oleje, mléko, zelenina a celozrnné produkty.

Vitamin F - dozorce

Tvoří ho trojice nenasycených mastných kyselin: linoleová, linolová a arachidová. Je katalyzátorem biochemických reakcí v organizmu, reguluje rychlost reakcí, přičemž sám do nich nevstupuje. Vitamin F je důležitý při metabolizmu ceramidů, mezibunìčného pojiva potřebného pro soudržnost vlasových šupin. vitaminu F jsou ovoce, zelenina a mouka.

Vitamin K - péče o krev

Vitamin K je obecný název pro skupinu vitaminu K1-K4 a jiných látek. Jeho název je odvozený od slova koagulace - srážlivost. Pomáhá upravovat srážlivost krve, podporuje správnou funkci jater, pùsobí jako prevence proti infekcím i proti zhoubným nádorům. Nejvýznamnìjší zdroje jsou zelí, petržel, brokolice, kapusta, květák, oves, žito, pšenice, sojové boby, fazole, zelený čaj, kopřiva a vajíčka.

Pečená ryba s nádivkou

27. září 2008 v 16:37 Vaříme zdravě

SUROVINY

Bílá ryba 1350-1800 g, sůl, citronová šťáva, 30 g olivového oleje, pepř, kmín Nádivka: 50 g sekaných mandlí, 20 g olivového oleje, sekaná petržel, 3 stroužky česneku, pepř a koření

POSTUP

Orestujte mandle na olivovém oleji, pak přidejte zbytek složek a naplňte syrovou rybu.
1 porce 1426 kJ/342 kcal
20,8 g bílkovin 36,4 g
sacharidů 12,3 g tuků
pecena_ryba

Břišní tanec

24. září 2008 v 18:34 Pohyb
Je nespočet důvodů, proč si oblíbit slavný belly dance neboli břišní tanec. Především vyhovuje i ženám, které ke sportu zrovna vřelý vztah nemají. Po lekci tance rozhodně neodejdete mokré potem a uštvané k smrti, to ale neznamená, že vaše tělo nepracovalo. Spíš naopak - břišní tanec je vynikající pro posilování pánevního dna, pomáhá při menstruačních potížích a zvyšuje pohyblivost kloubů. Dříve dokonce plnil funkci tance porodního - uvolňuje totiž pánevní dno a páteř a zmenšuje tak bolesti.
A to jsme mimochodem u dalšího kladu - břišní tanec mohou praktikovat také těhotné ženy, samozřejmě pomalu a klidně. Říká se totiž, že tančení pomůže nejen mamince, ale uvolní a uklidní i miminko. Při břišním tanci se také rozhodně nebudete nudit - jen co se naučíte základy, můžete se poohlížet po změně. Neexistuje totiž jen jeden břišní tanec, ale můžete si vybrat, na co se zaměříte, i to, jakým národem se necháte inspirovat. Existují kurzy inspirované Egyptem, Persií, Indií, Tureckem… Rozhodně si vyberete.
A kromě toho, je jedno, jak vypadáte nebo jak nemotorně si připadáte. Zatímco aerobik vás v tomto ohledu spíš znejistí, břišní tanec má tu výhodu, že vás přinutí dělat velmi přirozené a ženské pohyby, díky nimž si budete připadat naopak přitažlivější a šikovnější. A co víc, vy tak budete i vypadat, břišní tanec je totiž velmi sexy. Vaše nové umění by tak mohl docela dobře ocenit také váš partner.
brisni tanec
A jen tak mimochodem, jestli si myslíte, že největší devizou je u břišního tance pěkně ploché břicho, moc se pletete. Výhodu naopak mají ty ženy, které mají bříško trochu větší, taneční prvky jsou pak efektivnější.

Krůtí ragů s pomeranči

21. září 2008 v 14:11 Vaříme zdravě

SUROVINY

500 g krůtího masa, 300 g celeru, 2 malé pomeranče, 20 g olivového oleje, 100 ml nízkotučného mléka, 1 žloutek, 5 g cukru, sůl

POSTUP

Celer oloupejte a nakrájejte na nudličky, maso opečte na oleji, přidejte celer, podlijte vodou a poduste. Z jednoho pomeranče vymačkejte šťávu, druhý oloupejte a nakrájejte na kostičky. Vyjměte maso a celer a nechte v teple. Výpek z masa s celerem rozřeďte šťávou z pomeranče a mlékem a vodou. Omáčky povařte a zjemněte žloutkem. Pak do omáčky vraťte maso s celerem a přidejte kousky pomeranče a prohřejte. Podle chuti dochuťte cukrem.
1 porce 1266 kJ/304 kcal
18,3 g bílkovin15,8 g
sacharidů 13 g tuků
ragu

Těstoviny zapečené s hráškem

20. září 2008 v 18:09 Vaříme zdravě

SUROVINY

250 g špaldových těstovin, 400 g hrášku, 20 g olivového oleje, 30 g špaldové mouky celozrnné, 200 ml mléka, 4 vejce, muškátový oříšek, citronová kůra, 20 g másla a 20 g špaldové mouky na vysypání pekáčku.

POSTUP

Hrášek podusíte doměkka, těstoviny uvaříte ve slané vodě, z oleje a mouky připravíte bešamel (viz. výše), do něj vmícháte těstoviny a hrášek a rozšlehané vejce. Zapečete.
1 porce
2119 kJ/507 kcal
25,6 g bílkovin
62,3 g sacharidů
18 g tuků
testoviny

Doporučená denní dávka (DDD)

17. září 2008 v 18:26 Zajímavosti
Denně bychom měli přijmout určité množství vitaminů, vlákniny nebo minerálů. Kde se ale vzala čísla předepisující to správné množství? Všichni tu zkratku známe.
Objevuje se na obalech některých potravin v tabulkách živin. Jak se ale taková doporučená denní dávka počítá? A co to vlastně je? Za zkratkou DDD se skrývá vyjádření potřebného individuálního denního příjmu živin - tedy vitaminů, minerálů a dalších látek. Ten je považovaný za dostatečný na to, aby pokryl potřebu většiny zdravých lidí bez rozdílu pohlaví a věku. Stačit by měl až devadesáti osmi procentům lidí.
Ale pozor, každá země si doporučenou denní dávku stanovuje sama, proto se doporučení liší, i když jen minimálně. Jak to funguje? Například základem pro doporučenou denní dávku určitého vitaminu je množství, díky němuž bude v krvi stále ta správná hladina konkrétní látky. Třeba vitaminu C bychom měli přijmout denně 60 mg.
Doporučená denní dávka ale neznačí hodnoty doporučené pro takzvanou optimální výživu. Doporučená denní dávka odpovídá dennímu energetickému příjmu 8400 kilojoulů, to je 2000 kcal, přičemž 50-55 % energie mají pokrýt sacharidy včetně cukrů, 30-35 % mají zajistit tuky a o 10-15 % se mají postarat bílkoviny. Energetický příjem je přitom stanoven tak, aby odpovídal potřebám průměrně aktivní ženy. Kolik by to bylo v gramech? Počítáno na váhu by tato "modelová" žena měla denně sníst 250-275 g sacharidů, 65-75 g tuků a 50-75 g bílkovin. To se ale týká opravdu "modelové" ženy. V praxi se rozdíly samozřejmě objevují.
Jiná je potřeba například mladého těžce pracujícího sportujícího muže, jiné potřeby bude mít starší žena se sedavým způsobem života. Proto pokud je na etiketě u nějaké látky napsáno, že její množství v potravině splňuje 150 procent DDD, je třeba se zamyslet nad svým způsobem života a energetickým příjmem i výdejem. Teprve podle toho zjistíme, zda těch 150 procent platí i pro nás.
Kromě toho je rozdíl, jestli mluvíme o doporučené denní dávce, nebo o doporučeném množství snědené potraviny. Například chceme-li zjistit, kolik bychom denně měli zkonzumovat ovoce, zeleniny nebo masa, měli bychom mluvit o porcích. Zeleniny by denně mělo být přibližně 400 g. Méně už by mělo být ovoce, asi 150 g. Mléčné výrobky kromě sýra by v denní stravě měly zabírat 200-300 g. Sýr by měl v denní stravě zabrat 50-100 g. Člověk, který hubne, by měl denně sníst také 1-2 kusy pečiva a 1 menší přílohu.
Rybího, drůbežího nebo jiného libového masa by mělo být 100-200 g. Co se týče tuku, živočišný v jídelníčku místo nemá, ten rostlinný je zastoupen jednou polévkovou lžící. Vejce by se denně jíst nemělo, natož aby jich bylo víc, tady se totiž dávkování počítá týdně. A nesmíme zapomenout na tekutiny, těch bychom denně měli přijmout 2-3 litry, samozřejmě hlavně v podobě vody a neslazených ovocných či bylinných čajů

Nákyp z rybího filé

15. září 2008 v 18:08 Vaříme zdravě

PRO 4 OSOBY

SUROVINY:

400 g rybího filé, 50 g másla, 50 g hladké mouky, 100 g sýra eidam, 200 g mražené zeleninové směsi, sůl, muškátový květ

POSTUP:

Máslem vymažeme formu a na zbylém másle opražíme mouku. Zalijeme ji trochou vody, osolíme, ochutíme muškátovým květem a provaříme na hustou kaši. Přidáme zeleninovou směs, nakrájené rybí filé, nastrouhaný sýr a tuto směs dáme do vymazané formy. Pečeme v předem vyhřáté troubě dozlatova. Podáváme se zeleninovým salátem.

Brazilské kuře

12. září 2008 v 18:04 Vaříme zdravě
brazilske_kure6 PORCÍ

Suroviny

4 plátky kuřecích prsíček bez kůže nakrájené přes vlákno na tenké plátky, 1 najemno nakrájená cibule, 3 najemno nakrájené cibulky, 1 šálek horkého čatní, 1/2 šálku vody, 1 kostka zeleninového vývaru, 1 lžička kukuřičné mouky, 2 šálky podmáslí.

Postup:

Cibuli nasucho opražíme, až bude karamelizovaná, přidáme kuřecí prsíčka a cibulku a opékáme za stálého míchání, až bude kuřecí maso propečené a měkké, nakonec přidáme čatní a promícháme. Ve zvláštní nádobě smícháme vodu, zeleninový vývar, kukuřičnou mouku na pastu a vlijeme do kuřecí směsi a vaříme za stálého míchání, pánev odstavíme a vmícháme podmáslí, podáváme s rýží basmati a horkou zeleninou.
1 porce:
Energie: 650 kJ/155,5 kcal
Bílkoviny: 27,5 g
Sacharidy: 7,5 g Tuky: 2 g
Tip: Dietu si užívejte. Nemá cenu trápit se stravovacím režimem, který vám nevyhovuje. proto "ten svůj" vybírejte pečlivě.

Kickbox

10. září 2008 v 20:06 Pohyb
Máte pocit, že když se při tréninku pořádně nezapotíte, nebyl to vlastně ani žádný trénink? Nebaví vás složité choreografie na aerobiku a při józe usínáte nudou? Zkuste kickbox pro ženy. Kromě skvělé kondice si vyboxujete také bezkonkurenční postavu do plavek.
Kickbox je sport, který se vyvinul za přibližně posledních třicet let v USA. Na rozdíl od starých bojových umění jako karate či kung-fu, kickbox se nezabývá filozofií. Jde pouze o to, aby se bojovník naučil co nejlepší kombinaci technik, kterými dojde nejsnadněji k vítězství. V 90. letech se začal kickbox rozšiřovat i do fitness center a pronikat i mezi lidi, kteří chtějí jen zlepšovat fyzičku a nemají ambice profesionálního boxera. Bez povšimnutí jej nenechaly ani ženy.

VYBOXUJTE SI SEBEVĚDOMÍ

V čem se liší kickbox žen od klasického, smíšeného tréninku kickboxu? Obsahuje méně silových cviků (kliků, shybů atp.), neobsahuje sparring (trénink ve dvojici s použitím všech technik). Zaměřuje se především na fitness - zlepšení kondice, flexibility, rychlosti reakce, zhubnutí, získání sebevědomí. Zároveň však naučí něčemu novému, co může pomoci např. při sebeobraně.

CENTIMETRY MIZÍ PŘED OČIMA

Kickbox jako sport určený pro získání lepší fyzičky, je také účinným spalovačem tuků. Během lekce vydáte podobné množství kalorií, jako např. při spinningu. Na rozdíl od jízdy na kole ale procvičíte celé tělo a vytvarujete svaly i na rukou. Nejvíc dostávají zabrat hýžďové a stehenní svaly, pozadu nezůstanou ani nevzhledné špíčky na bocích. Kickbox je vlastně určitým druhem intervalového tréninku, kdy střídáte aerobní a silovou zátěž, což je pro hubnutí nejúčinnější.

V ČEM NA KICKBOX

Zapomeňte na hadříky, které nosíte na aerobik nebo na jógu. V kickboxu žádná módní pravidla neplatí a jediné, co je důležité, je pohodlnost a volnost pohybu. Ideální jsou dlouhé volné kalhoty nebo boxerské kraťasy, top a mikina na úvodní část, kdy ještě nejste zahřátí. Většina trenérů se shoduje v tom, že lepší je cvičit naboso, není to ale podmínkou. Naprosto nepostradatelné jsou bandáže, které zpevňují zápěstí a chrání klouby. ?

Vegetariánství

8. září 2008 v 18:28 | →Kach♥rra← |  Diety
Vegetarián - asi každý z nás má v okolí alespoň nějakého člověka, který to o sobě tvrdí. Každý z nich odmítá maso a živočišné produkty kvůli něčemu jinému. Může jít o důvody etické, zdravotní, ekologické nebo "jen" chuťové.
Vegetariánství je jedním z nejstarších alternativních způsobů stravování. Za zakladatele se považuje řecký filozof Pythagoras. Základním znakem vegetariánské stravy je omezení až úplné vyloučení živočišných produktů ve stravě. Někteří vegetariáni odmítají konzumovat maso savců, ptáků a ryb, ale nevadí jim mléčné produkty, ti se nazývají laktovegetariáni, ovovegetariáni povolují zase vejce a lakto-ovovegetariáni jsou nejliberálnější, protože nezakazují ani mléko ani vejce. Nejpřísnější jsou naopak vegani, kteří se zříkají všech živočišných produktů včetně medu. Další skupiny osob, označované jako semivegetariáni, jsou lidé konzumující pouze některé druhy masa: pescovegetariáni do svého jídelníčku zařazují ryby a pulovegetariáni jen kuřata.

NE KAŽDÝ "VEGETARIÁN" JE VEGETARIÁN

Důležitým rysem většiny vegetariánů je i celkový přístup k životu. Obecně jsou střídmější, jedí méně, odmítají kouření i tvrdý alkohol, zajímají se o ekologii a práva zvířat, jsou fyzicky aktivnější a zdravější. Samozřejmě všechny tyto charakteristiky neplatí 100% na každého a vždy. Mnoho lidí, kteří se pro vegetariánství nadchnou ze dne na den bez hlubších pohnutek a spíše jen z touhy po odlišení, se brzy vrátí ke starým zvykům, které jsou pohodlnější. Navíc jim vůbec nevadí, že sice nejedí maso, ale mají plnou skříň kožených věcí a používají kosmetiku testovanou na zvířatech. Obdobím vegetariánství si projde také téměř každý mladý člověk v období puberty, kdy tímto postojem vyjadřuje revoltu proti rodičům. Zvlášť v tomto věku je však velmi důležité, aby dítě získalo dostatek plnohodnotných bílkovin, které potřebuje pro svůj vývoj. Je tedy především na rodičích, aby svému potomku nabídli jiné zdroje proteinů, které nahradí absenci masa.

ZDRAVOTNÍ PŘÍNOS

Je naprosto bez diskuse, že dobře naplánovaná a vyvážená vegetariánská strava má mnoho společného s obecnými pravidly zdravé výživy. Je dokázáno, že mnozí vegetariáni mají nižší hladinu cholesterolu. Důvody není těžké najít. Vegetariánská jídla obvykle obsahují málo nasycených tuků a velmi málo nebo žádný cholesterol. Jelikož se cholesterol nachází pouze v živočišných produktech, jako je maso, mléčné výrobky a vajíčka, tak vegani jedí zcela bezcholesterolová jídla. To souvisí také s nižším krevním tlakem, kterým se vegetariáni mohou chlubit. Navíc některé studie prokázaly, že pokud přidáme do vegetariánské stravy znovu červené maso, krevní tlak se opět rapidně zvýší. Hodně se hovoří také o pozitivním efektu vegetariánské stravy v prevenci proti rakovině.
Především rakovina tlustého střeva souvisí s vysokým obsahem živočišných tuků, uzenin a naopak nízkým příjmem vlákniny ve stravě. Proto touto formou rakoviny trpí vegetariáni mnohem méně než běžná populace. Ale jsou tu i jiné významné faktory. Například vegetariáni obvykle konzumují mnohem více rostlinného barviva betakarotenu, který do určité míry chrání před některými typy rakoviny.

VEGANSTVÍ RADĚJI NE

Nic ale není tak růžové, jak se na první pohled zdá a jak zarputilí vegetariáni tvrdí. Jednotlivé typy vegetariánství, lišící se především přísností, od nejmírnější formy lakto-ovovegetariánství až k nejpřísnějším veganům, mají také různá rizika. V případě dobře sestavené stravy laktoovovegetariána nemusí docházet prakticky k žádným deficitům.
Nutno však podotknout, že musí jít opravdu o vyváženou stravu s dostatkem bílkovin z mléka a vajec. I zde však může docházet k riziku nedostatku některých nenasycených mastných kyselin typu omega-3 zejména z tuku mořských ryb, které jsou nezbytné např. pro vývoj dětského mozku. Poněkud horší situace může být u laktovegetariánů, kde může chybět také železo, zinek, vitamin D, vápník a vitamin B12 (pokud jsou omezeny na minimum i mléčné produkty). Pak nezbývá nic jiného, než tyto látky dodávat ve formě potravinových doplňků.
Nejvíce rizik však skrývá ortodoxní veganství, které se nedoporučuje ani zdravým dospělým lidem. Kromě nedostatku výše zmíněných látek je veganství rizikové i z jiného důvodu. Je totiž prokázáno, že zvyšuje hladinu homocysteinu - aminokyseliny, která ve zvýšené koncentraci poškozuje výstelku cév, vede k ateroskleróze a také poruchám mozku. Experti tvrdí, že lidé nemusejí bezpodmínečně konzumovat maso, ale mléko, mléčné produkty a vejce by z jídelníčku vyřazovat neměli. Spolu se cvičením a dostatečným příjmem vitaminů pak hladina homocysteinu v těle klesne.

ŠTÍHLÍ BEZ MASA?

Mnoho lidí sází na vegetariánství v domnění, že jde o zaručenou cestu, jak zhubnout. Výsledkem však může být pravý opak - nárůst kilogramů. Důležité je, jak se kdo ke stravování postaví a jakou má za sebou dietní minulost. Pokud se pro bezmasou stravu rozhodne obézní muž, jehož jídelníček je založen především na uzeninách, maso a zeleninu jí jen sporadicky, je velmi pravděpodobné, že zhubne. Na druhou stranu letitá "dietářka", která si pečlivě hlídá porce a počítá s tím, že to u vegetariánství nebude muset, má velkou šanci, že naopak přibere. Mnoho žen má totiž tendenci nahrazovat maso v jídelníčku sladkostmi nebo pečivem, které obsahuje mnohem více energie, navíc vyvolává rychlou inzulinovou reakci a tím i neustálý pocit hladu. Vegetariánský jídelníček se tak může stát kaloricky velmi bohatý a pro hubnutí naprosto nevhodný. Zásadou číslo jedna je proto konzumace dostatečného množství bílkovin (ať už ve formě luštěnin, sójových produktů nebo mléka a vajec) a zeleniny ve všech možných úpravách, zároveň však také kontrola celkového denního příjmu kalorií.

PĚT KROKŮ K VEGETARIÁNSTVÍ

Rozhodli jste se přejít k vegetariánské stravě nebo se o to alespoň pokusit? Přechod by neměl být nijak násilný, proto začněte pozvolna. Máme pro vás pět tipů, které vám mohou pomoci.
1. Nejprve ze svého jídelníčku vyřaďte maso a masné produkty alespoň na tři dny v týdnu, což by vám nemělo činit velké potíže. Potom počet dní zvyšte na pět. S jídelníčkem si nemusíte nijak zvlášť lámat hlavu - prostě jen nahraďte maso a živočišné produkty rostlinnými výrobky, které se dnes dají koupit již téměř všude. Místo masa můžete snadno použít luštěninovou nebo obilnou náhradu. Tento způsob stravování vydržte alespoň šest týdnů a pokud to zvládnete, můžete přejít k plné vegetariánské stravě.
2. Projděte si několik prodejen se zdravou výživou. Naleznete zde širokou nabídku vegetariánských jídel a surovin. Nebojte se je vyzkoušet. I když vám třeba nebudou všechny chutnat, 100% najdete i mnoho těch, které překvapí vás i vaši rodinu.
3. Kupte si dobrou vegetariánskou kuchařku nebo se přihlaste do kurzů vaření. Naučíte se spoustu nových jídel a vyhnete se stereotypu v jídelníčku.
4. Snažte se o výživě dozvědět co nejvíce. A pokud vám nebude něco jasné nebo nebudete vědět, jak si správně sestavit jídelníček, nebojte se zeptat a vyhledat radu nutričního terapeuta. Hlídejte si především dostatečný obsah bílkovin, vápníku a vitaminu B12. Popřípadě se spolehněte na doplňky výživy.
5. Do ničeho se nenuťte. Někteří lidé po několika měsících vegetariánství zjistí, že jim tento typ stravy nesedí, cítí se unaveni, bez energie apod. Existují dva důvody, proč tomu tak může být. Buď je špatně sestaven jídelníček a chybí v něm některé důležité živiny a vitaminy, nebo si organismus zkrátka o maso řekl. Poslouchejte tedy svoje tělo a určitě neuděláte chybu.

Superspalovače

6. září 2008 v 17:56 Potraviny pro Vaši linii
Nemyslete si, že vám naordinujeme třeba česnekovou nebo melounovou dietu. V žádném případě není dobré orientovat se na jeden druh potraviny. Touha po štíhlé linii by totiž nikdy neměla převážit nad vyváženou stravou. Není ale nic snazšího než zařadit do svých jídelníčků potraviny, které naše dietní snahy podpoří. K nejznámějším pomocníkům patří rozhodně potraviny s detoxikačními účinky. Detoxikace se doporučuje provádět po zimě a pod dohledem lékaře, ale to neznamená, že se organismus nepotřebuje zbavovat škodlivých látek po celý rok. Když budete své tělo pročišťovat průběžně, nebude se muset bránit ukládáním tukových zásob. V boji proti nežádoucím faldíkům jsou účinné potraviny obsahující pektin, allicin, chrom, draslík, lecitin nebo CLA kyselinu.
Jsou to látky, které se podílejí na snižování cholesterolu v krvi, urychlují metabolismus, odbourávají tuky i jejich následné ukládání, vyvolávají pocit sytosti a snižují chuť na sladké. Nemýlíte se, když se vám zdá, že je znáte jako složky tabletek na hubnutí. Ovšem najdete je také v běžných potravinách. Každý organismus reaguje individuálně, ale s troškou trpělivosti při výběru potravin svoje superspalovače, které na vás fungují, určitě najdete. Navíc při dlouhodobé změně stravovacích návyků rozhodně začnou pracovat ve váš prospěch. Podpořte je pravidelným pohybem a můžete se těšit na to, že vaše kila půjdou dolů hezky jedno po druhém.

Před cvičením nezapomínejte na strečink!

5. září 2008 v 18:36 Pohyb
Nezapomínáte na strečink? Neměli byste. Pokud chcete dlouhé a štíhlé svaly, měl by být pravidelnou součástí vašeho tréninku.
Protahovat se můžete vlastně kdykoliv, když máte čas a chuť. Strečink není náročný na čas ani prostor. Nikdy byste ale neměli zapomínat na protažení po posilování, kardio tréninku nebo jakémkoliv sportování. Tehdy jsou svaly zahřáté a lépe na protažení reagují. Strečink před cvičením je také důležitý, i když neposkytuje tak velké benefity jako na závěr. Spíše připraví svaly na zátěž a v případě dynamického strčinku je i zahřeje.

3 pravidla správného strečinku

1.
Při strečinku nikdy v protahovací pozici nepérujte. I když se vám může zdát, že tím zvýšíte protažení, může se stát pravý opak. Pohupování nebo pérovní vyvolává ve svalu "ochranný" efekt, který způsobí, že se sval místo protažení aktivuje. To pak může vést až k drobným trhlinkám ve svalu, které pak bolí.
2.
Nikdy se neprotahujte až k pocitu bolesti. Vždy byste měli v procvičovaném svalu cítit maximálně pocit tahu. Bolestí vám tělo dává vědět, že je něco v nepořádku.
3.
Nezapomínejte dýchat. Svaly potřebují kyslík, aby se mohly správně protáhnout a uvolnit. Zadržení dechu navíc může způsobit přechodné zvýšení tlaku. Ve chvíli, kdy se dostáváte do výchozí pozice se nadechněte a při protažení vydechněte. Výdech vám pomůže zvětšit i rozsah protažení. Během cvičení dýchejte pomalu a pravidelně.

Tajemství štíhlých Japonek

4. září 2008 v 18:42 Inspirace ze světa
Viděli jste někdy Japonku s nadváhou? Už jen ta představa je poněkud nepřirozená, a proto pravděpodobně odpovídáte ne. Statistiky také uvádějí, že jen tři procenta japonských žen se vymykají standardní štíhlé postavě, krásné pleti a kvalitním vlasům.
Vděčí za to své věrnosti k tradicím, které se nevyhýbají ani stravovacím návykům. Jistěže i v Japonsku naleznete podniky rychlého občerstvení, ale v těch se stavují hlavně cizinci a jen hrstka japonských obyvatel. Japonci totiž svoje jídlo považují za přirozenou součást své kulturní tradice. Díky ní jsou ve fyzické i psychické pohodě, nespojují si jídlo s výčitkami svědomí a nejsou nuceni zaobírat se myšlenkami na dietu, protože ta je přirozenou součástí jejich stravovacích návyků. Představte si orientální japonské stolováni a hned vás zaplaví vlna pokoje…"Itadakimasu!", tedy "dobrou chuť!"

Zdokonalujte si smysly

Tajemství japonské harmonie tkví v neustálém zdokonalování smyslů. Inspirujte se, a co se jídla týče, cvičte chuť, čich, zrak a troufáte-li si, tak i hmat - tradiční japonské jídlo totiž střídmě chutná, jemně voní, hezky vypadá, jí se hůlkami a servíruje se v nejrůznějších miskách a mističkách, talířích a talířcích.

Ctěte si své jídlo

Udělejte si i vy po vzoru Japonců ze stolování každodenní svátek a jezte s požitkem. Nemáme na mysli, abyste se před každým jídlem klaněli, ale abyste k jídlu přistupovali s úctou a vědomím zdroje životodárných živin. Když budete svůj jídelníček komponovat japonským stylem, co nejpřirozeněji a čerstvě, výčitky z jídla nebudou mít ve vašich myšlenkách šanci.

Jezte malé porce

Co je malé to je hezké, říká staré rčení. A znají ho i v krajinně vycházejícího slunce. Japonské porce bývají asi o třetinu menší než evropské, ale člověk si toho ani nevšimne. Když si dáte záležet při každém jídle na tom, aby hezky vypadalo a aby bylo krásně servírované, jídlo bude vypadat opticky větší a lépe se ztotožníte z filozofií "co hlt - to dar".

Snídejte

Japonec nezačne svůj den, dokud se dobře nenasnídá. Tradiční snídaně může vypadat pro Evropana, který mnohdy nemá ráno čas, jako neuvěřitelný luxus. Vždyť představte si, že se ráno nabijete energií ze zeleného čaje, šálku rýže, miso polévky s tofu a mořskými řasami, a ještě si dáte i malou sladkou omeletku. Nezní to jako pohádka?

Rýže, ryby, sójá, zelenina a ovoce

Oběd se může jevit oproti snídani nevyvážený. Třeba grilovaná ryba, šálek rýže a dušená zelenina. Avšak díky lehkému obědu se mnohem lépe vrací do pracovního koloběhu. Když se v jídelníčku objeví maso, bývá nakrájené na velice tenoučké plátky a obložené dušenou zeleninou.

Rýže, rýže a opět rýže

Další z japonských bonusů je, že v tradiční kuchyni neznají chléb ani pečivo. Tam kde Evropan sáhne po pečivu, si Japonec naloží šálek rýže. Je to dietní potravina, tedy je zdravá a nepřibírá se po ní. Příznivě ovlivňuje na zažívací procesy. Vláknina z rýže snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. Obsahuje vitaminy skupiny B, které jsou potřebné pro krásnou pleť a pevné nervy. Je prevencí proti vysokému krevnímu tlaku a srdečním chorobám.

Duste a grilujte

Japonci téměř nesmaží a nepečou, místo toho však jídlo dusí a grilují, což je mnohem zdravější alternativa přípravy pokrmů. Japonci upřednostňují i střídmější chuť, méně koření, a o to více dbají na zachování barvy a chuti potravin.

Běháte? Budete žít déle

3. září 2008 v 13:10 Pohyb
Pravidelné běhání zpomaluje proces stárnutí, tvrdí nový výzkum Stanfordské univerzity, která sledovala přes 500 starších lidí po dobu jednadvaceti let. Senioři se díky běhu potýkají s menším množstvím zdravotními potíží a mají dokonce delší život než lidé, kteří neběhají.
Několik posledních dekád se přitom běh jako sport příliš nedoporučuje, a to kvůli příliš velké zátěži kloubů a páteře. Výsledky longitudinální studie, zveřejněné zveřejněné v srpnovém čísle magazínu Archives of Internal Medicine, však toto rozšířené přesvědčení vyvrací.
"Pokud bych měl vybrat jednu jedinou věc, která starším lidem skutečně pomáhá zpomalovat proces stárnutí, je to běhání," řekl jeden z autorů studie, profesor James Fries.
Výzkum vlivu běhání na zdraví seniorů začal v roce 1984. V té době se mnoho vědců domnívalo, že intenzivní cvičení starším lidem spíše škodí, hlavně kvůli riziku zlomenin a ortopedických problémů.
Fries a jeho kolegové však měli odlišnou hypotézu: pravidelné aerobní cvičení, zahrnující především běhání, zlepší život ve stáří.
"Cvičení přitom nemusí přímo prodloužit délku života, ale v každém případě zvýší jeho kvalitu a to tím, že zaručí větší pohyblivost," dodal profesor Fries.
Friesův tým sledoval 538 lidí starších 50 let, kteří pravidelně běhali, a srovnával je se skupinou stejně starých lidí, kteří se běhu nevěnovali. Obě skupiny po dvacet let vyplňovaly dotazník, který zjišťoval úroveň jejich různých schopností vykonávat běžné každodenní aktivity: chůzi, oblékání, vstávání ze židle nebo zvedání předmětů ze země. Během výzkumné periody zemřelo 34 procent neběžců oproti 15 procentům běžců. "Běžci" uváděli také podstatně méně obtíží ve vykonávání sledovaných denních činností.
Na počátku studie běželi senioři v průměru čtyři hodiny týdně. Po 21 letech se čas běhu zmenšil na průměrných 76 minut týdně, ale stále bylo možné vypozorovat zřejmé pozitivní efekty na zdraví.
"Přínos běhání pro zdraví starších lidí je mnohem větší, než jsme si mysleli," říká James Fries.
Dodává však, že tajemství netkví pouze v běhu samotném, ale v tom, že lidé, kteří se mu věnují, mají lepší návyky a životní styl jako takový.
Ve skupině seniorů-běžců bylo méně úmrtí pramenících z kardiovaskulárních problémů. Úmrtí způsobená rakovinou, neurologickými onemocněními nebo infekcemi byla v obou skupinách přibližně stejně četná.
A co je důležité: běžci neudávali více problémů s klouby než neběžci. Tým profesora Friese tedy tvrdí: běhání je pro starší lidi bezpečný a žádoucí typ sportu.
Závěry studie korespondují s jiným americkým výzkumem, zveřejněným v časopise Circulation. Ten zahrnoval přes 15 000 vojenských veteránů a jednoznačně ukazuje, že cvičení prodlužuje lidský život.

Uzeniny při hubnutí

2. září 2008 v 17:58 Potraviny pro Vaši linii
Kdo si nedovede představit večeři bez párků, salámu či klobásy, těžko se jich vzdává, když mu lékař nařídí, že by měl zhubnout. Co pak? Vyškrtnout veškeré uzeniny z jídelníčku, nebo hledat ty, které jsou alespoň trochu přijatelné?

Co tedy vybírat?

Všechny uzenářské výrobky si zakazovat nemusíte... Můžete si dopřát krůtí či kuřecí škunky, šunky od kosti nebo výrobky se šmakounem, což je bílkovinná náhražka masa. Narozdíl od uzenin obsahuje minimum tuku a cholesterolu i soli. Občas také neuškodí dražší sušené škunky dovážené z především z Itálie, kterých v našich obchodech poslední dobou přibývá. Obsahují však o něco více tuky něž klasické šunky. Ale tlouštíci se nemusejí bát, protože této pochoutky se většinou sní málo. Téměř všechny výrobky ale nesou jedno velké negativum a to jsou přidané polyfosfáty, které v mase zadržují vodu (a tím zvyšují výnos), dusitany, které dodávají výrobkům červenou barvu nebo nejrůznější stabilizátory.

Jakým uzeninám se vyhnout?

Při snižování váhy se rozhodně vyhněte všem párkům, klobásám, salámům, paštikám apod. Víc než tisíc kilojoulů ve sto gramech je příliš velká dávka, která místo kýžené ztráty váhy přinese pravý opak. Největší porci tuků, a tím i kalorií ze všech posuzovaných výrobků dodají tvrdé salámy - lovecký a poličan.

Jsou dětské šunky správnou volbou?

Pro děti jsou uzeniny nevhodné, pro malé děti všechny druhy. "Větším dětem školního věku je možné dát na svačinu třeba krůtíšunku v kombinaci s celozrnným pečivem, plátkem sýra a zeleninou," radí lékařka Kunová. "Některé typy, například klobásy nebo sekanou, nelze doporučit větším dětem ani výjimečně." Důvodem jsou kromě vysokého obsahu tuku a velkého množství soli zejména všudypřítomné polyfosfáty či dusitany. "Tyto látky nevadí při občasné konzumaci, výrobky tohoto typu se bohužel konzumují častěji a ve větším množství než třeba dražší suché salámy, příjem těchto nežádoucích látek pak může být značný." A šunka určená přímo dětem? Ani ta se odbornici na výživu nelíbí. "Výrobek může rodičům dávat falešnou nadějí, že kupují dítěti něco zdravého, to však vůbec není pravda," říká. "Propagovat jakoukoli uzeninu jako 'dětskou' není příliš odpovědné, protože dětská strava by měla být co nejvíce složena z potravin základních bez přídatných látek. Stačí se podívat na složení šunky pro děti. I v ní jsou stabilizátory, zahušťovadla, citráty..." Navíc není dobré, aby si děti na chuť uzenin zvykaly. Na co si člověk zvykne v dětství, tomu těžko odvyká v dospělosti. "Čím menší dítě, tím důslednější bychom měli být."

Více negativ než pozitiv

Uzeniny jsou z hlediska zdravé výživy hodnoceny negativně. "Patří mezi potraviny, u nichž zdravotní negativa převažují nad pozitivy," vysvětluje Václava Kunová. "Mezi příznivé vlastnosti uzenin lze snad počítat jen vyšší obsah bílkovin. Ten se však týká jen těch skutečně kvalitních, a tím i dražších druhů." Důvod, proč bychom při hubnutí neměli jíst uzeniny, není jen v kaloriích a tuku, ale i v množství soli. Uzeniny jí obsahují víc než dost. Sůl zadržuje vodu v těle, úbytek na váze nemusí být tedy viditelný. "Člověk pak zbytečně ztrácí motivaci k dalšímu snažení. Když má deprese z toho, že nehubne, jde se najíst něčeho sladkého, a začarovaný kruh je opět tady," říká lékařka, která radí lidem s nadváhou, jak se stravovat. Navíc řada obézních lidí má vysoký krevní tlak a neměli by solit kvůli tlaku. Živočišné tuky, jako je máslo, sádlo nebo hovězí tuk, obsahují také nasycené mastné kyseliny, kterým bychom se měli raději vyhýbat. Zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. "Jejich nedostatek nám nehrozí, protože je přijímáme v mase a mléce, masných a mléčných výrobcích."

Cholesterol

1. září 2008 v 10:35 Odborné články
Cholesterol je látka tukové povahy. Pro organizmus je nezbytná, protože je součástí každé naší buňky, je základní stavební jednotkou pro některé hormony a pro tvorbu žlučových kyselin. Tělo si cholesterol z větší části vyrábí samo v jaterních buňkách. Další zásoby se do organizmu dostávají stravou.
I když je cholesterol pro náš organizmus nepostradatelný, nesmíme ho mít v krvi nadbytek, protože jeho zvýšená hladina je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění.
Klik cholesterolu máme mít?
U cholesterolu rozlišujeme nejen celkový, ale dále také "hodný" HDL cholesterol a "zlý" LDL cholesterol.
U dětí (do 15 let) je za normální hodnotu považována hladina celkového cholesterolu v krvi do 4,4 mmol/l.
U dospělých osob (starších 15 let) je za normální považována celková hladina cholesterolu v krvi do 5,0 mmol/l. Pokud máte hladinu cholesterolu v pořádku, i tak byste měli dodržovat zásady zdravého životního stylu.
Hladina celkového cholesterolu v krvi nad 5 mmol/l je zvýšená. Jeho hladina nad 8,5 mmol/l přitom znamená zvýšení rizika onemocnění srdce a cév čtyřikrát a je signálem k farmakologické léčbě. Nemáte-li hladinu cholesterolu v pořádku, měli byste vždy dodržovat zásady stravy pro snížení cholsterolu, přičemž hraje důležitou roli také hladina "zlého" LDL a "hodného" HDL cholesterolu v krvi. Vhodným doplňkem stravy pro snížení cholesterolu je rostlinný tuk Flora pro.activ, který obsahuje aktivní složku, rostlinné steroly, které při každodenní konzumaci v množství 2 - 2,5 g výrazně snižují hladinu "zlého" LDL cholesterolu, a to v průměru o 10 % během 3 týdnů.
U "zlého" LDL cholesterolu se za normální považuje hladina v krvi do 3 mmol/l.
U "hodného" HDL cholesterolu se za normální považuje u mužů hladina v krvi nad 1 mmol/l a u žen nad 1,2 mmol/l.
Proč může být cholesterol nebezpečný?
Cholesterol je sice nepostradatelný, ale jeho příliš vysoká koncentrace v krvi je rizikový faktor vzniku srdečně-cévních onemocnění. Je-li cholesterolu v organizmu nadbytek, snadno se ukládá do cévní stěny a tvoří hlavní součást sklerotických plátů. Ty mohou vést k zúžení, případně k úplnému ucpání cév.
Srdečně-cévní onemocnění, mezi která patří např. ischemická choroba srdeční, infarkt nebo mrtvice, způsobují více než 50 %* všech úmrtí u nás. Denně si tyto choroby vyžádají zhruba 160 lidských životů, což představuje jednoho člověka každých 9 minut! Zvýšená hladina cholesterolu, kterou má téměř 70 %** české dospělé populace, je jedním z rizikových faktorů těchto onemocnění. Mezi další rizikové faktory řadíme například obezitu, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (cukrovku), nedostatek pohybu, kouření, špatné stravovací zvyklosti nebo genetické dispozice. Až na posledně jmenovaný se jedná o tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, jejichž působení lze správným životním stylem výrazně omezit. Můžeme tedy říci, že většina z nás má zdraví našeho srdečně-cévního systému ve svých rukách